RECENZE: Nadpozemská

Autor: Cynthia Hand
Série: Nadpozemská
Díl: první
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 360
:Anotace: Zjistit, že jste částečně anděl, není zrovna běžná rutina ani procházka růžovým sadem, zvlášť když víte, že máte naplnit na Zemi 
poslání, že máte úkol, který byl svěřen jedině a právě vám, ale nikdo vám neřekne, jaký ten úkol přesně je. Nicméně Clara, hlavní hrdinka trilogie Nadpozemská, jejíž autorkou je Cynthia Handová, se s tím statečně pere. Dokonce se snaží zjistit, kdo je ten pohledný kluk, kterého vídá ve svých snech a který zjevně nějak patří k jejímu poslání. Má ho zachránit? Je tohle smyslem jejího života?

Ta snad nejlehčí kniha, kterou jsem, kdy četla. Název nadpozemská je docela trefný. Začala jsem ji milovat už od prvního slova. Příběh byl velmi plynulý, až jsem se do toho tak dostala, že jsem ji ani jednou neodložila. Patří mezi jedny z mých rychlo-četeb a jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Už plánuji i re-reading. Vážně úžasná kniha. Nečekala jsem, že bude tak skvělá. .. spíše v pohodě. Ale, jak už se říká, zdání klame.

Předtím už jsem četla pár andělských knih, ale žádná z nich nebyla takováhle. Pokaždé tam nějaký andělský kluk balil holku. Už mě to celkem štvalo. Pořád to samé omývané dokola. Jak už jsem ale řekla, tohle není zcela takové. Tentokrát a hlavní fakt je to, že anděl je holka. Takže se to aspoň ušetřilo tím, že neuvidí nějakého sexy anděla a hned se zamilují.

Clary se s její rodinnou stěhuje do místa, o kterém se Clary zdálo. Ty sny ji pomáhají objevit její poslání. To místo je v kouzelném Wyomingu. Jak se popisoval, tak se mi zalíbil. Byl to přesně ten typ krajiny, na který jsem měla chuť. Tmavé lesy, krajina jako stvořená na zimu...

Všechny postavy, opravdu všechny mi byly sympatické. Nemohla bych ani říci, kterou jsem měla nejradši. A mimochodem - team Tucker. Je úžasný. Takový sexy "kovboj".

Ráda bych řekla, že v ní není ani jedni klišé. Ale to bych lhala. Je tam .. jedno. Za to tak silné, že moji pozornost upoutalo okamžitě na několik sekund. Musela jsem to přečíst znovu a znovu, abych se přesvědčila, že se mi to opravdu nezdá. :

"Připadá mi, že nahlíží přímo do mého nitra, že mě vidí takovou, jaká jsem".

Kniha byla vtipná. Hodně jsem se nasmála. A to už i na začátku. Děj se nejdříve zdál celkem zřejmý, ale konec .. to byste museli být vědmy, aby jste ho uhádli. Ani ve snu by mě nenapadlo, že to dopadne takhle. Není to až tak hrozné, ale rozhodně překvápko určitě.

"A seš dobrej?" "V tahání pitomců ze sněhu? Patřím k světové špičce."

HODNOCENÍ: