RECENZE: Dědička

Autor: Amanda Hocking
Série: Tryllové
Díl: první
Nakladatelství: Fortuna Libri
Počet stran: 310
:Anotace: Když bylo Wendy pouhých šest let, matka se ji pokusila zabít. Tvrdila jí, že je monstrum. O jedenáct let později se Wendy začíná obávat, že matka měla tehdy možná pravdu. Dochází jí, že asi není tím, kým si po celý život myslela, že je. Toto poznání jí pomáhá odhalit Finn Holmes.

Finn, záhadný spolužák, zprvu Wendy jen neustále pozoruje. Něco na něm Wendy neskutečně přitahuje, ale zároveň děsí. S jeho pomocí se dozví i pravdu o sobě a svém životě: Jako miminko byla zaměněna s jiným dítětem, chlapcem. Ještě v šoku se Wendy vydá s Finnem za svou pravou matkou. Netuší ale, co ji tam čeká...
Nový domov Wendy nutí nechat dosavadní život za sebou, zapomenout na školu jí problém nedělá, ale jak se vypořádá se ztrátou svého bratra a tety? Wendy se musí poprat se svým novým údělem a s tím, že ani u své pravé matky nenajde city, které celé dětství tak moc postrádala. Co když bylo vše ve vašem životě postaveno na lži? První díl série Dědička

I když jsem od toho čekala trochu více a vůbec něco kompletně jiného, přece jen jsem se dočkala celkem dobré knihy. Neříkám, že je úžasná, plná akce a má vše. Pokud hledáte něco takového, po téhle se přestaňte koukat. Díváte se po sérii, která je s každým dílem čím dál tím lepší a v každém jiná. Hledáte fantasy sérii, která vám dá přesně to, co má - nic víc, nic míň. Tu, jenž bude prostě jenom dobrá a čtivá. Sérii, kterou si přečtete, bude se vám líbit a to vám bude stačit. Tak to jste natrefili na správnou.

Jak už jsem asi zmiňovala, je to díl od dílu lepší a tak nečekejte vůbec v první nějaký zázrak.

Patří mezi čtivé knihy. Rozhodně se od ní jen tak neodtrhnete.

Tryllové. Asi si představíte ty hnusné zelené příšery a možná i jednoho šedého z Harryho Pottera. To nejsou trollové. Tihle jsou krásní, bohatí, mají schopnosti, kterým by normální člověk nepohrdl. A taky jen tak náhodou u nich vládne monarchie.

A pak je tady také Vittra. Další kmen "tryllů". Nejsou úplně stejní. Nevyměňují na dětství své děti k lidem, začínají se mezi nimi rodit i "skřeti". Jejich magie upadá.

Postava Wendy mi přijde celkem sympatická. Není to kick-ass holka a ani "ta roztomilá ošklivá , která si jen myslí, že je ošklivá, ale na konci si uvědomí, že není a skončí s nějakým sexy klukem". Ne, tyhle to nejsou. Zkuste si spíše představit něco mezi nimi.

Finn. Hledač. Nikdy jsem ho moc ráda neměla a když to tak vezmu .. v dalších dílech je ještě horší. Ale pššššt!

Ostatní postavy jsou už spíše nevýrazné, kromě jedné .. Elora .. Jinak .. je taková i takřka celá kniha. Ano, byla hezká a dobrá, ale obzvlášť mě nezaujala. Byla lehká, plynula a nějaký ten děj tam přece jen byl. Určitě má potenciál. Už jen díky svému originálnímu námětu, na který nenarazíte při každé prohlídce knih.

Nejdříve jsem jí chtěla dát 4 hvězdičky. Pak zase 3. A takhle stále dokola. Nakonec jsem se rozhodla pro 4. Není to sice akcí nebo napětím překypující kniha, jak jsem tak trochu čekala. Občas vás ale něčím takovým zaskočí a většinou nepřipravené. A ještě jedna věc .. není ani trochu emotivní. Ale přece jen ve vás něco málo zanechá. Moc ale ne. Spíše tak, když uslyšíte něco podobného si na ni vzpomenete. Na konci je ale jedna povídka. Jmenuje se Vittra útočí. A ta to rozhodla. Moje nejoblíbenější postava? Je to z jejího pohledu. V tomhle díle ji moc, no neuvidíte, ale v druhém .. vážně jsem si ji oblíbila. A proto téhle knize, už jen díky ní dávám :

HODNOCENÍ: