RECENZE: Fangirl

Autor: Rainbow Rowell
Série: není/samostatná kniha
Nakladatelství: St. Martin's Griffin
Počet stran: 438
:Anotace: In Rainbow Rowell's Fangirl, Cath is a Simon Snow fan. Okay, the whole world is a Simon Snow fan, but for Cath, being a fan is her life—and she’s really good at it. She and her twin sister, Wren, ensconced themselves in the Simon Snow series when they were just kids; it’s what got them through their mother leaving.

Reading. Rereading. Hanging out in Simon Snow forums, writing Simon Snow fan fiction, dressing up like the characters for every movie premiere.

Cath’s sister has mostly grown away from fandom, but Cath can’t let go. She doesn’t want to.
Now that they’re going to college, Wren has told Cath she doesn’t want to be roommates. Cath is on her own, completely outside of her comfort zone. She’s got a surly roommate with a charming, always-around boyfriend, a fiction-writing professor who thinks fan fiction is the end of the civilized world, a handsome classmate who only wants to talk about words . . . And she can’t stop worrying about her dad, who’s loving and fragile and has never really been alone.

For Cath, the question is: Can she do this? Can she make it without Wren holding her hand? Is she ready to start living her own life? And does she even want to move on if it means leaving Simon Snow behind?

Už ze začátku jsem věděla, že se mi ta kniha bude neskutečně líbit. Pokud jde o mě, tak školní prostředí v knihách zbožňuji. Takže, když to začínalo na koleji v pokoji .. pak to pokračovalo normálním vysokoškolským životem .. to se mi moc líbilo.

"Reagan was sitting up at Cath's desk when Cath woke up.

"Are you awake?"

"Have you been watching me sleep?"

"Yes, Bella. Are you awake?"

"No."

A ačkoli se mi Eleanor a Park líbila, což je kniha od té stejné autorky, tak musím říct, že to bylo úplně něco jiného. Ano, styl psaní autorky je skoro stejný. Stále roztomilý, prostě plynoucí, lehký. Ale pokud jde o samotný příběh...to je úplně jiné. Fangirl byla někdy vážně k popukání, hlavně díky Cath a většinu času hlavně o psaní sérií Simona Snowa. Takže pokud nevydržíte nekonečné poslouchání o této sérii i s několika stránkami mezi každou kapitolou, čtením i té série, tak se vám tato kniha líbit nebude ani omylem.

Ze všeho nejvíce mě ale bavil začátek a posledních asi tak 100 stran. To byly chvíle, kdy jsem se nemohla odtrhnout. A to doslova. Tu knihu jsem prostě žrala.

"You're never going to find a guy who's exactly like you--first of all, because that guy never leaves his dorm room...."

Levi, to je takový roztomilý, usměvavý stvoření .. já vím, že je asi trochu divný, takhle mluvit o klukovi, ale u Leviho .. mně tak vážně připadal. Je to úplný opak Cath. Na všechny, doslova na všechny se stále usmívá, baví se se všemi .. je milý, zdvořilý .. je to zlatíčko.

Cath. Introvert ponořený do světa fanfikce. Než by šla mezi lidi, do klubu, bavit se jakkoli s lidmi, raději píše fanfikci. Ne, že by to byla špatná věc, ale tak jak to někdy bylo podané .. trochu mě to nudilo. Už to bylo prostě moc. A bylo to tak 18% té knihy.

"What's the plan?" she asked.

He grinned. "My plan is to do things that make you want to hang out with me again tomorrow. What's your plan?"

"I'm going to try not to make an ass of myself."

He grinned. "So we're all set."

Nejdřív jsem z knihy byla po dočtení okouzlena. A jak už jsem zmínila předtím, mohlo za to těch posledních tak přibližně sto stran. V tu chvíli máte na knihu trochu jiný názor, když se vám líbila poslední část, než když je to naprosto naopak. Byla hodně dobrá, pak dobrá, trochu nudná, dobrá, velmi dobrá, úžasná, velmi dobrá, dobrá, trochu nudná .. většinu času se to takhle střídalo ale s jinak dlouhými intervaly. A i když můžu říci, že už nejsem tak fascinovaná touto knihou, jako jsem byla okamžitě po dočtení, tak vám s jistotou mohu oznámit, že i tak kniha rozhodně stojí za přečtení, jsou tam i části, které budete doslova milovat a i když nemusíte knihu celou zbožňovat, myslím, že si ji vážně užijete. Hlavně tu věc se psaním a LEVIHO!

"Happily ever after, or even just together ever after, is not cheesy,"Wren said, "It's the noblest, like, the most courageous thing two people can shoot for." 

HODNOCENÍ: