Série: Krásná katastrofa
Díl: první
Nakladatelství: Fortuna libri
:Anotace: Strhující milostný příběh
Ona nepije ani nenadává a ve skříni má spoustu seriózních svetříků. Abby věří, že si dokázala vybudovat dostatečnou vzdálenost mezi sebou a svou temnou minulostí, ale když se svou nejlepší kamarádkou dorazí na univerzitu, její cestu k novému začátku zkříží rebel a polykač holek na jednu noc, Travis Maddox. Urostlý, potetovaný hezoun je to poslední, co Abby potřebuje…
On tráví noci vyděláváním peněz na zakázaných zápasech a holky střídá častěji než ponožky. Do Abbyina života se vetře trikem – nabídne jí sázku, že měsíc vydrží bez sexu – když ona s ním ten měsíc bude bydlet. Ať tak či onak, Travis netuší, do jak těžkého zápasu se pustil.
- - -
Doposud jsem se ještě nesetkala s knihou, jako je tato. A ani nemám namysli žánr, jako děj. Byl to jeden z důvodů, proč na mě tak zapůsobila. Bylo to něco jiného, než na co jsem zvyklá. Nedá se ani srovnávat s ostatními knihami. Není mezi nimi, ani kousek podobnosti.
Zvedl mi bradu, aby na mě viděl, "Vím, že si zasloužíš něco lepšího, než jsem já. Myslíš si, že to nevím? Ale jestli existuje nějaká ženská, která je pro mě stvořená... tak jsi to ty. Udělám, co budu muset, Holu. Slyšíš mě? Udělám cokoliv."
Travis a Abby nejsou jako ostatní páry. Dohromady tvoří velice dynamickou dvojku. Žít spolu nedokážou a bez sebe nemůžou.
Pokud jde o erotické scény, nejsou nijak vulgární ani příliš násilně vložené do děje. Zapadají do něj dobře. Také nejsou na každodenním tématu knihy. Jenom ji doplňují.
Travis je nepředvídatelný, majetnický a tak trochu psychopat. Na žití si vydělává zápasením a jeho gauč je v noci pokaždé zaplněn.
Abby je jeho pravým opakem. Slušná, klidná a milá. Snaží se začít nový život a zanechat za sebou svou temnou minulost, o které ví jedině její kamarádka America.
Jako další z výraznějších postav, je America. Nejlepší kamarádka Abby. A taky jediná. Udělala by pro ni cokoliv. Pak je tu taky Shepley. Přítel Americy, bratranec a spolubydlící Travise. Oba jsem si také oblíbila, jako takřka všechny v knize.
Na začátku jsem měla pocit, že je to jedna z nejlepších knih vůbec. Ba ta nejlepší. Lepší než jakákoli jiná žánrově podobná young adult. Byla jsem z ní nadšená. Neustále jsem se musela usmívat. Doslova jsem zářila. A takhle to trvalo asi do poloviny knihy. Pak už to bylo, jak na horské dráze. Teprve v tu chvíli jsem pochopila, proč se říká, že je šílená, emočně zdrcující ždímačka. Pokud jste dosud ještě nevěřili povídačkám o téhle knize,... tak tomu věřte. Je pravda to, co se o ní povídá. Většinou byla komplikovaná a velmi matující. A tohle moc čtenářů rádo nemá. Já to tady ovšem zbožňovala. Milovala jsem osobnost knihy. Líbilo s mi tam skoro všechno. A ano, je tam pár věcí, které už jsou až moc mlhavé a zbytečné. Ale jak se říká, každý má vady a právě ony, jsou většinou to nejlepší. Ty vady jsou právě to, co se vám obvykle líbí nejvíc. Co vás dělá originální. A stejně tak je to s knihami. Kdyby jste četli úplně dokonalou knihu bez jediné chybky, byla by to nuda. A tak jste někdy prostě jenom četli, aniž byste pak po chvíli věděli co. Jenom jste četli a nemohli přestat. Bylo to jako návyková látka, kterou musíte pořád brát. Jako by jste bez ní nebyli nic.
A na konci, když jste ji konečně dočetli.. jako by jste dostali ránu do hlavy. Já jsem se z toho ještě několik minut vzpamatovávala. Knihu, i když má něco kolem 350 stran, jsem přečetla v rekordním čase 5 hodin. Pokaždé, kdy jsem si musela odskočit nebo se napít, nebo udělat cokoliv, kvůli čemu jsem musela přestat číst.. stále jsem myslela na knihu. Jako bych byla v ní. Někde daleko mimo realitu. Celou mě pohltila už od prvního slova a ještě dlouho po posledním mě nepustila. Ta kniha prostě měla osobnost. A to jednu z nejsilnějších.
Je to jeden z realistických příběhů. A ty jsou přesně můj šálek čaje. Právě tenhle žánr, kam patří třeba i The DUFF nebo The Perks of Being a Wallflower atd. ještě s dystopiemi, mám nejraději. A jestli bych nějakou knihu nedala ani za milion, byla by to přesně tahle. Krásná katastrofa, která mě dostala.
Zvedl mi bradu, aby na mě viděl, "Vím, že si zasloužíš něco lepšího, než jsem já. Myslíš si, že to nevím? Ale jestli existuje nějaká ženská, která je pro mě stvořená... tak jsi to ty. Udělám, co budu muset, Holu. Slyšíš mě? Udělám cokoliv."
Pokud jde o erotické scény, nejsou nijak vulgární ani příliš násilně vložené do děje. Zapadají do něj dobře. Také nejsou na každodenním tématu knihy. Jenom ji doplňují.
Travis je nepředvídatelný, majetnický a tak trochu psychopat. Na žití si vydělává zápasením a jeho gauč je v noci pokaždé zaplněn.
Abby je jeho pravým opakem. Slušná, klidná a milá. Snaží se začít nový život a zanechat za sebou svou temnou minulost, o které ví jedině její kamarádka America.
Jako další z výraznějších postav, je America. Nejlepší kamarádka Abby. A taky jediná. Udělala by pro ni cokoliv. Pak je tu taky Shepley. Přítel Americy, bratranec a spolubydlící Travise. Oba jsem si také oblíbila, jako takřka všechny v knize.
" Holubička?" opáčila jsem s úplně stejným odporem. "Protivný pták, co dělá bordel na chodníku?" "Holubička se ti líbí," řekl vzpurně. "Je to hezký ptáček, přitažlivá holka, symbol míru, vyber si. Jsi moje holubička.
Na začátku jsem měla pocit, že je to jedna z nejlepších knih vůbec. Ba ta nejlepší. Lepší než jakákoli jiná žánrově podobná young adult. Byla jsem z ní nadšená. Neustále jsem se musela usmívat. Doslova jsem zářila. A takhle to trvalo asi do poloviny knihy. Pak už to bylo, jak na horské dráze. Teprve v tu chvíli jsem pochopila, proč se říká, že je šílená, emočně zdrcující ždímačka. Pokud jste dosud ještě nevěřili povídačkám o téhle knize,... tak tomu věřte. Je pravda to, co se o ní povídá. Většinou byla komplikovaná a velmi matující. A tohle moc čtenářů rádo nemá. Já to tady ovšem zbožňovala. Milovala jsem osobnost knihy. Líbilo s mi tam skoro všechno. A ano, je tam pár věcí, které už jsou až moc mlhavé a zbytečné. Ale jak se říká, každý má vady a právě ony, jsou většinou to nejlepší. Ty vady jsou právě to, co se vám obvykle líbí nejvíc. Co vás dělá originální. A stejně tak je to s knihami. Kdyby jste četli úplně dokonalou knihu bez jediné chybky, byla by to nuda. A tak jste někdy prostě jenom četli, aniž byste pak po chvíli věděli co. Jenom jste četli a nemohli přestat. Bylo to jako návyková látka, kterou musíte pořád brát. Jako by jste bez ní nebyli nic.
A na konci, když jste ji konečně dočetli.. jako by jste dostali ránu do hlavy. Já jsem se z toho ještě několik minut vzpamatovávala. Knihu, i když má něco kolem 350 stran, jsem přečetla v rekordním čase 5 hodin. Pokaždé, kdy jsem si musela odskočit nebo se napít, nebo udělat cokoliv, kvůli čemu jsem musela přestat číst.. stále jsem myslela na knihu. Jako bych byla v ní. Někde daleko mimo realitu. Celou mě pohltila už od prvního slova a ještě dlouho po posledním mě nepustila. Ta kniha prostě měla osobnost. A to jednu z nejsilnějších.
Je to jeden z realistických příběhů. A ty jsou přesně můj šálek čaje. Právě tenhle žánr, kam patří třeba i The DUFF nebo The Perks of Being a Wallflower atd. ještě s dystopiemi, mám nejraději. A jestli bych nějakou knihu nedala ani za milion, byla by to přesně tahle. Krásná katastrofa, která mě dostala.
Hodnocení:
Původně jsem si Krásnou katastrofu ani nechtěla přečíst, ale když tak čtu tu tvojí recenzi, tak mám chuť hned jít do knihkupectví a tam si jí koupit :D
OdpovědětVymazatI když, tobě se třeba tolik líbit nemusí. Je to hodně na tom, jestli ti její styl psaní sedne. :D Ale za sebe .. " Okamžitě si ji jdi koupit! " .. :D
Vymazat