Dneska jsem byla v luxoru. A vím, že anglické knížky je mnohem výhodnější objednávat online, ale jaksi jsem líný člověk a tak jsem si raději skočila do centra na Václavák. A že bylo vedro.
A hned jakmile jsem vešla do Luxoru - lidová hudba. A nejen to .. měli mikrofon. Lidi.. měli mikrofon. Cítili jste to až v žaludku, a nebyl to zrovna hezký pocit. Nevím, jestli jim platí aby tam byli nebo je tam jen tak nechali, ale.. no není to nejlepší marketingová strategie. Bylo to děsný a neříkám to jen já, co nemám ráda českou hudbu.
Naštěstí to bylo slyšet jen na začátku u vchodu.
Když jsem se tam vypravila, měla jsem na mysli pár knih. Bohužel, jsem našla z toho jen polovinu a to po půl hodině a byla jsem ještě ráda.
Na Very Good Lives od J. K. Rowling jsem měla spadeno, už když to vydali. Sice se jedná o teňoučkou knížečku, ale co jsem tak listovala - no nemůžu se dočkat.
Nemluvě o Havraním bratrstvu (v originále: The Raven Boys) od Maggie Stiefvater. Zatím jsem od ní nic nečetla. Ani tu ságu "Mrazení" nebo jak se to jmenovalo, která se nikomu nelíbila, takže se těším, jaké to bude. Je to její nejvychvalovanější série pokud vím a u zahraničních booktuberů celkem populární. Rozhodně mám na to náladu potom, co jsem dočetla Havrana od Poa.
U zbylých dvou jsem už ale váhala jestli si je pořídím.
Nejsem velký fanoušek Amy Pohler, ale mám jí vcelku ráda. Hlavně jsem byla zvědavá na její memoir Yes Please. Nevím, kdy přesně jsem se rozhodla podívat se na ní blíže a jak jsem na ní na netu klikla, ale skončilo to tím, že se musím kouknout naživo. A tak teď leží vedle mě na posteli a mám chuť jí hned začít číst. Nemyslím, že by mě zklamala. Nejsem "fanoušek", nic nečekám a tak doufám, že budu unešená.
The Narrow Road to the Deep North od Richarda Flanagana je úplně jiný příběh.
Podle anotace mě kniha moc nelákala a nikdy jsem rozhodně neplánovala, že bych si jí přečetla. Má dobré recenze především a ty, které jsou negativní mají problém spíše s jeho stylem psaní, což mi ani tolik nevadí, když jsem zbožňovala Tahereh Mafi (Shatter Me trilogie). Netuším jak jsem s tím skončila doma, ale uvídíme. Pro změnu zkusím něco, co nespadá do mého žánru. Možná se mi to i bude líbit. Možná. Budu ráda, když to dočtu do konce.
Aneb moje největší obava: snad ta kniha nebude pomalá.
Celkově bych řekla, že jsem spokojená. Ale čekejte někdy na začátku srpna další, a to už z bookdepository s knížkami, které se snad z knihkupectví z česka pokaždé vytratí, když pro ně jdu.
