Na dovolené jako knihomol.

Malá rada na závěr prázdnin.

Když balíte, přemýšlíte jako každý normální člověk: 

pokud si nevezmu dvoje boty a místo pěti šatů jenom tři... po hodině dumání máte hned uvolněný prostor v kufru na 3 další knihy.

A nakonec to dopadne tak, že máte kufr plný knížek.

Ale tady pozor na to, jaké si berete. Ne každý se zamýšlí nad žánrem a kde se kniha odehrává. Ale z mé vlastní zkušenosti: uvažujte nad tím. To, že si knížku chcete přečíst ihned a hodně se na ni těšíte je sice fajn, ale přece jenom se zamyslete nad tím, kam jedete.

Doteď se mi na pomyšlení při knížce Anna krví oděná vybaví sluníčko a písečná pláž s mango zmrzlinou... jo, je to ta samá kniha s hororovými prvky.

Když mají odlišné knihy skoro úplně stejné obálky...

A jak mě něco takového vůbec napadlo? No když už se ptáte, je k tomu vlastně i historka :D
Jednou takhle za soumraku, když venku padalo listí, mraky se stahovaly k sobě a pomalu se schylovalo k bouřce .. jsem si už trochu poloospale projížděla doma rozvalená na posteli vydané knihy v češtině z minulého roku. Roku 2013.
Když jsem narazila na tuto knihu. Knihu Tajemství Lynburnů, o které jsem nikdy předtím neslyšela ač mi připadala tak povědomá. Ale nechala jsem to být. A tak jsem si popojela dál k dalším měsícům a najednou jsem to spatřila. Knihu Easy. A okamžitě jsem se, stále s náhlým šokem na tváři, vrátila zpátky. A tak v jednu chvíli pořád zírám na obě knihy a v druhou již rozklikávám blogger a přidávám obrázky obálek. Ale jelikož mi jenom jeden příklad podobnosti u tohohle téma přišel málo .. nechala jsem to být a uložila do konceptů, že se k tomu někdy později vrátím.
Přijde mi to jako včera, .. (eh .. to bylo včera :D) když jsem prohledávala koncepty. Ne, ještě jsem k tomu nic nepřidala, až dnes. Znáte to .. zase se dívám a v tom mě upoutá jedna obálka. Čistý. A tak si říkám, neviděla jsem něco hodně podobného u Shatter Me? Ano, viděla. A tak jsem sem přidala druhý pár obálek. A napadlo mě: Proč se nezkusit podívat do kategorie právě vydaných? Možná něco ještě objevím. Otevřela jsem jsem si náhodně žánr contemporary .. a co na mě po chvíli nesvítí za knihu? Torn Away .. říkám si.. tu holku prostě odněkud znám .. odněkud z nějaké časocestovací knihy .. probírám ty, které znám a po chvilce bingo! Narazila jsem na knihu Čas mezi námi. A tak zase pokračuji v projíždění dalších contemporary a uvidím i Rain. A to už si okamžitě vzpomínám na knihu Bez naděje..
(stručně vzato .. :DD)

Někdy si už vážně říkám .. že takovéto shody v některých obálkách jsou i příliš. Jako např. hlavně ukázky 1 a 3. Proč nemůžou prostě vzít fotoaparát a nafotit si svojí fotku na obálku? Proč musí používat ty již použité? A i kdyby to třeba byli i jen stejní modelové .. to by mi tolik nevadilo, ale ať tam dají jejich jinou pózu. No.. ale teď již ke zmíněným ukázkám, pokud jste se dočetli až sem:


 

Vidíte ten pár? Prostě hrůza.. stejný sklon hlav, oblečení, lidé ... prostě vše.

 

Nápad oka na obálce, dobrý.. jistě každé musí mít místo řas větve, z nich vylétávající černé ptáky, jako slzy vodopád a zatím vším jen oblaka.. určitě tě to napadne každého i bez trošky inspirace... taková běžná věc..

 

Ach, tak tohle je snad ještě lepší než ukázka číslo jedna.. to je snad 97% ta samá obálka. Ale musí se jim nechat, že si aspoň pohráli s velikostí holky a přiblížením .. to se vážně nedá..

 

A nakonec .. stejně barevně laděné písmo, stejná holka stejně oblečená .. akorát je vyfocena z druhé strany .. ale kdyby jste mi řekli že tyhle dvě knihy vedle sebe jsou jedna rozpůlená svisle uprostřed .. věřila bych vám a ještě jim gratulovala, že to vypadá zajímavě ..

Snad se vám dnešní "debata" líbila a donutilo vás to stejně jako mě také trochu přemýšlet nad leností některých grafiků obálek a nebo jejich nepozornosti (ale o tom si myslím své :DD)
Doei!

Jak by vypadala moje kniha snů v 10 bodech

Proč je to má oblíbená kniha? Díky čemu, to tak je? 

Aneb 10 znamení, podle kterých poznáte, že je to kniha pro mě.

I have nothing to wear .. Bitch! I have nothing to read! (a lot of gifs ..)

Určitě se vám už někdy stalo to, že jste se podívali do šatní skříně a řekli si, že nemáte, co na sebe, přitom sama skříň už překypovala věcmi a některé kousky, jste nikdy v životě ani neměli na sobě. Ale stalo se vám to někdy i s knihami?

WARNING!

Nehorázně dlouhý (trochu šílený) přegifovaný článek..

Já a moje oblíbená postava - část 1 - kluk

 Jaká je moje oblíbená postava? Těch jsou snad stovky .. ani náhodou mě nenapadla, hned sekundu po té, co jsem o tom začala přemýšlela, jedna určitá postava, na kterou musím pořád myslet, už jen kvůli tomu, že právě v aj vyšel poslední díl trilogie, ve které je,  A vůbec bych už neupřednostnila kluka před holkou. Samozřejmě by mi to pak ale připadalo trochu nefér, že jenom proto, že kluci většinou nejsou děsně sexy a ani trochu je tím pádem nedávám ve svém žebříčku výše. A proto, jsem si to rozdělila na dvě části. V téhle budu mluvit o tom, co bych podnikla, co si myslím apod. o mé oblíbené postavě kluka a v příštím to bude s holkou. Tak jdeme na to! A ještě něco .. abych navodila patřičnou atmosféru .. máte k tomu hudbu :D Vsadím se, že zase neuhádnete, co to bude :D

WARNER ..

Tak jo lidi, kdo z vás to nečekal? :D Já vím, že nikdo. Kdo by to byl do mě řekl? Že zrovna já budu milovat Warnera. Musí to být pro vás velice šokující zjištění. Věřím, že musíte být překvapeni. A to hodně. :DD

A ještě malé info, pro ty, kteří neznají Warnera. (Běda vám!) Je z trilogie Shatter Me (Jsem roztříštěná). Z jeho pohledu je i napsaná jedna novela pod názvem Destroy Me. (A jestli si tuto novelu nepřečtete .. nečetli jsem tuhle trilogii) A je to naprosto úžasný sexy psychopat.

A to by bylo stručné představení. Ale co já a Warner? Mhmmm .. Proč, že ho mám vlastně ráda?
To je celkem těžké popsat.. Vím, že se spoustě té, které četli jenom první díl Shatter Me (Jsem roztříštěná), zdá, že je jenom psychopatický zabiják, jako je jeho otec, o kterém vlastně ještě ani nevíte. Proto vám možná přijde divný, když o něm každý, kdo tuhle sérii miluje básní. (Nebo jenom já? Ne, to ne  .. to určitě ne :D). Tak mě nechte vám to objasnit. On NENÍ psychopatický zabijácký šílenec. Ano, je to psychopat. Ale není zabijácký šílenec. Ve skutečnosti, je úplný opak. Nejen, že má úplně debilního otce, který se o něj ani trochu nezajímá a chce jenom, aby byl chladnokrevný voják, což Warner opravdu není. A vše, co udělal, bylo jen pro to, aby lidi, které má rád mohl ochránit. Jako třeba Juliette, do které je beznadějně zamilovaný.
Nevím, co říct dalšího, bez použití hodně spoilerů, abych vás přesvědčila, že je úžasný boží. a tak si prosím přečtěte novelu Destory Me, která je k téhle trilogii nezbytná. Vlastně.. něco tu ještě je :D (evil face :D). Je z 170 liber svalů. Je děsně sexy. A .. je, a to už se budu možná trochu opakovat, neuvěřitelně ochranitelský, je i emotivní, empatický (ještě, aby ne :D)

Co bych s ním dělala? ;) Vím, že pár z vás možná dostalo jisté myšlenky .. ale abych to vyjasnila .. to až potom :D Ne, ale vážně .. hned, jak bych ho uviděla, objala bych ho. Pak až by na řadu přišly ty "jisté myšlenky" (další evil face :D) a potom? Odjeli bychom někam pryč. Někam, kde ho nebudou znát, nebudou mu nic zazlívat a bude moct začít znovu. Tam bychom si zašli na čokoládovou zrmzlinu. Taky by mi daroval výtisk Ignite Me, který by byl nejen podepsaný od autorky, ale také od všech úžasných (ne, od tebe ne, Adame) postav v ní. No nebylo by to úžasné? Řekněte mi, kdo z vás by takovou knihu nechtěl :D Dále bychom to vzali kolem Anglie, .. už jsem tam dlouho nebyla :D Vlastně .. bylo by celkem zajímavý vidět ji v tomhle dystopickém světě .. no nic. Pak bychom cestovali všude možně. Mezitím by mě naučil svoje schopnosti. Četl by mi, kdybych nemohla usnout. Dělal by mi snídani .. vsadím se, že skvěle vaří :D  Pořídili bychom si psa .. (destroy me .. :D). .. je toho hodně.

Doufám, že se mi podařilo vysvětlit, proč ho mám tak ráda a taky, že ho teď milujete stejně tak, jako já :D

PS: Tohle celé bylo mnou sepsané za 2 hodiny s přestávkami. Tak to berete prosím vás trochu v potaz. Už jsem vám řekla, že se účastním Bookish Survivoru, pořádaného Vendeou?  Ne? Tak všechny poslední tři články, které jsem postla na blogu, kromě mého infa, má na svědomí právě ona. Neboli .. Do Bonus challenges and carry on! :D

PS2: A ještě k těm "jistým myšlenkám" :D Vzpomněla jsem si u toho na jednu vtipnou hlášku jedné americké booktuberky.. myslím, že jí i budete znát :D A mimochodem .. byla to odpověď na otázku:

If you could step into the life of one fictional character who would it be and what would you do?

v celém článku :D (Ať to radši nevidí Warner :D)

MĚKKÁ nebo TVRDÁ VAZBA?

Toť otázka. Každý typ má svoje + a -. Ale co u čeho převažuje? Dneska jsem se rozhodla diskutovat právě na často řečenou otázku "paperback nebo hardback"? Aneb začátek nové rubriky na téma.

Měkká vazba je na rozdíl od tvrdé vazby ohebnější. Ovšem to pak také zanechává, obzvláště u některých nekvalitnějších, stopy ohybů. Přední stránky se můžou oddělovat od zbytku knihy. Paperback je také velice lehký. Ruce mi nemusí po hodinách čtení klesat námahou. Nedávno jsem i dostala jednu knihu v hardbacku, která má sice kvalitní křídový papír, ale váží něco přes 900 gramů.Teď si asi myslíte, jaká to musí být bichle, ale právě to je to. Ta kniha má jenom 354 stran a výšku i šířku jako, např. Divergence, Legenda nebo Percy Jackson. A nejenom tahle, ale i většina hardbacků se pohybuje kolem půl kila a více. Za to právě paperbacky mají přibližně 150-350 gramů. Celkem rozdíl, nemyslíte? Rozhodně bych se třikrát nerozmýšlela, kdybych si mohla vybrat mezi stěhováním 10 hardbacků nebo 10 paperbacků. A pak taky vzhled knih na poličkách. Pro někoho to možná tak velký rozdíl není, ale pro mě ano. Podle mě hardbacky vypadají pořádněji, luxusněji .. také se mi zdá, že je hezčí jejich zakulacenější hřbet, než ten rovný, který mají paperbacky. Mám i zvyk u knih s vysokým hodnocením, kupovat si hardbacky. Mívám pak pocit, že když se mi kniha bude líbit hodně, vydrží mi navěky, což bych aspoň u většiny paperbacků říci nemohla. 

A nakonec, když o tom tak přemýšlím .. nejraději mám asi tvrdou vazbu neboli hardbacky. Ale jako většina, aspoň co jsem slyšela preferuje ty bez přebalů, já je mám ráda s přebalem. Největší výhoda mi na tom přijde ta, že když se vám nelíbí obal, tak ho můžete dát pryč a nechat si knihu bez obalu .. a naopak si obal nechat. U těch bez přebalů, musíte brát obálku, tak jak je, stejně jako u paperbacků, kde taktéž nemáte na výběr. Samozřejmě i pokud se rozhodnete ponechat si přebal, .. mně s ním kniha připadá krásněji a více jako pořádná kniha. Já mám knihu vždy spojenou i s přebalem. Bez něho mi připadá holá. Neúplná.

A na závěr pár ukázek stejných knih jak v měkké, tak v tvrdé vazbě. U některých jsou odlišnosti nepatrné nebo žádné. U jiných je celá obálka jinak. Pokaždé vlevo je harback a vpravo paperback.

Jako první jsem si vybrala první díl v trilogii Drahokamy, česky známým jako Rudá jako rubín v anglické překladu. Vedle nich je také první díl z trilogie a to The Selection, který by měl u nás vyjít v tomto roce 2014 myslím pod názvem Výběr.

Pod nimi je samostatná kniha Eleanor and Park, která u nás také vyjde v roce 2014 pod názvem Eleanor a Park, kde jsem místo jednoho paperbacku přidala dva, jelikož .. však vidíte :D

    

  

Jaký máte na paperbacky a harbacky názor vy? Co se vám líbí více?